O tajemství spokojeného a plnohodnotného života

Začátek

Pamatuji si ještě živě, jak jsem po polibku od své první lásky, a poté co mi sdělil toužebná slova „Miluji tě!“, byla v rozpacích. Byla jsem v úzkých.

• Na jedné straně jsem chtěla také odpovědět „Miluji tě!“ a vznášet se ve vzájemném pocitu sdílené lásky. Jak by ne, vždyť jsem byla po uši zamilovaná.
• Na straně druhé jsem ve své hlavě slyšela slova mé matky „Nikdy nevyjadřuj své pocity.“ A další rady v podobném duchu: „Pokud ukážeš svou lásku, stáváš se slabá a zranitelná. Muži tě pak mohou manipulovat a zneužívat.“

Motivační slova v životě mladé dívky, že?
Tehdy se v mé hlavě zpustil „alarm“. Co mám dělat? Jak se mám zachovat? Jak mám odpovědět? Co mám vlastně říct?

V úzkých

Takové situace ze svého života asi znáte. V hlavě bije na poplach, v srdci pulzuje krev dvakrát rychleji než obvykle. Rozpor mezi myslí a srdcem. Minuty se jako by vlečou a já nevím, co dál. Cítím, že tato situace je rozhodující. Napětí by se mohlo krájet. Udělám špatný krok, zahanbím se a budu toho litovat celý život.

Strach

Strach! Ano, mám strach. Bojím se, abych svou lásku neztratila. Bojím se, že se zahanbím a stanu se zranitelnou. Strach nebo láska? Rozum nebo cit? Z romantických knížek vím, že důležitější je cit. Funguje to ale i v reálném životě? Zkusím to a uvidím. Teď nebo nikdy.

„Já tě také miluji!“, odpovídám a přivinu se k němu blíže v dalším hřejivém polibku.

Ponaučení

Od tohoto okamžiku naše vzájemná láska ještě více vzrostla. Užíváme si pár let spolu, až se naše cesty jednoho dne rozejdou. Byla to lekce, ale své ponaučení jsem si vzala.

Mé pocity jsou důležité. Mohu jim důvěřovat.

Cestou srdce

Mezi citem a rozumem zvolím city. Mezi cestou rozumu či cestou srdce zvolím SRDCE. Kdy jindy než teď? Cesta srdce mě dovedla i do České republiky před 20 lety. A nyní tady žiji více než 20 let ve šťastném, láskyplném a fungujícím manželství.

Cestou rozumu

Ano, mohla jsem se rozhodnout tehdy úplně jinak. Pravděpodobně by mi rozum napovídal, abych své pocity stále schovávala a žila ve strachu. Z rozumu bych si asi vzala muže, kterého pravděpodobně nemiluji, ale vztah by byl asi rozumný.

S potlačených emocí bych vychovávala své děti, až jednoho dne…

Scénáře

Jednoho dne mi vše přeteče přes hlavu a ze vztahu uteču. Nebo se moje polovička úplně do někoho zamiluje, protože cítí, že nám to ve vztahu nějak neklape. Pokud bych asi já měla štěstí, mohla bych se zamilovat a byla by to láska jako hrom. Jenže pak rozvod, střídavá péče atd.

Rozum versus city

To, co jsem v onom osudovém dni prožila, se pro mě stalo zásadní. Z konfliktu mezi srdcem a rozumem vyhrálo srdce. Z nerovnováhy rozum-cit jsem si vědomě zvolila pocity. A tady započala má cesta emoční rovnováhy.

Cesta emoční rovnováhy

O důležitosti emoční rovnováhy budu právě v tomto blogu psát. Protože právě v emoční rovnováze tkví tajemství spokojeného a plnohodnotného života. Mým cílem bude vás inspirovat a doprovázet na cestě ke šťastnějšímu životu.

S láskou,
Diana