Jak neutrácet a přitom si odpočinout jako na dovolené – koncept Lesní mysli

Právě jsem dočetla knihu Lesní mysl a jsem z ní úplně nadšená. Knihu jsem si objednala kvůli vzdělávacím kartičkám, které můžete využít při outdoorových aktivitách či při výuce mimo třídy. Neměla jsem na ni žádné doporučení, nic. Jen jsem na kartičky náhodou narazila na internetu a ihned připoutaly mou pozornost.

FINSKÝ KONCEPT

Jaké bylo moje překvapení, když jsem po převzetí objednávky zjistila, že se jedná o finský koncept propojení se s lesem. Bingo! Po loňské návštěvě této severoevropské země, o které jsem měla jen malé povědomí, jsem se do Finska zamilovala. Finsko je jedna z pěti nejšťastnějších zemí na světě, nejbezpečnější země v Evropě, se skvělým vzdělávacím systémem, a navíc země lesů a tisíce jezer.

KNIHA LESNÍ MYSL

Kniha shrnuje vědecké výzkumy zaměřené na prospěšnost pobytu v lese na náš organismus a psychiku. Dále popisuje cestu české autorky Martiny Holcové k Lesní mysli a její následnou pětiletou zkušenost s tímto konceptem, včetně jejích článků pro časopis Regenerace. V knize ještě najdete praktická cvičení, jak se na les napojit, zklidnit mysl a využít různé techniky uvědomění a mindfulness. Techniky jsou jednoduché a kraťoučké a jsou vhodné pro každého, kdo má chuť něco nového vyzkoušet.

LESNÍ MYSL, LESNÍ TERAPIE, LESNÍ LÁZEŇ

Autorka ještě popisuje různé směry podobné konceptu Lesní mysli, jako např. koncept Lesní terapie ze Spojených států amerických či Japonska, Lesní lázeň opět z Japonska aj. Dále představuje osobnosti z celého světa, které spojuje láska k přírodě a obzvlášť jejich vztah k lesu.

LESNÍ MYSL A JÁ

Ihned jak jsem knihu rozečetla, jsem se vrátila do svého dětství, do své rodné vlasti, do Bulharska. Uvědomila jsem si, jak je bulharská kultura úzce spojená s přírodou. Já pocházím z tehdy 70tisícového města Kazanlak (nyní 50 tisíc), které leží ve centrální části Bulharska, v tzv. Údolí růží, jež z jedné strany lemuje pohoří Stará planina a z druhé Sredna gora.

Do svých 25 let jsem sice žila v paneláku, ale ze všech stran jsme měli stromy (višně, obrovský ořešák, vrbu smutnou a ryngle). Na vrbě jsme se houpali, na stromy jsme šplhali pro jejich plody.

LEZENÍ PO STROMECH

Byla to hrdost, nebo zkouška odvahy, když jsme v předškolním věku dokázali vyšplhat na strom! Milovali jsme to. Pamatuji si, že jsem jednou ze stromu spadla, trochu si namohla nohu a odřela ji. Bála jsem se to pak říct svým rodičům, abych si nezpůsobila, že mi zakážou lézt na stromy. O to nikdo z dětí nechtěl přijít.

„Příroda“ byla vždy součástí našich her, a proto jsme trávili spoustu času na čerstvém vzduchu. Jak by to mohlo být jinak, když se za komunistické a později socialistické doby vysílaly televizní programy až od 16 hodin a dětské pořady trvaly nanejvýš 2 hodiny?

Příroda, a obzvlášť hory a les, byly pro mě vždy mým „domovem“. Na horách a v lese se cítím vždy báječně. Na terapeutických účincích lesa opravdu něco je, protože když jsem v lese, cítím se velice žoviálně.

ŽOVIALITA

Nejsem zrovna sportovní typ, ale kdykoliv jedu s někým na hory či do lesa, jako by se do mě vlil nový proud energie a vždy se ocitnu na začátku vedené výpravy. Asi projev mé kozoroží nátury. Miluji vůni borovicového háje v létě, svěží vzduch ve stínu stromů a něžný dotek mechu na bosých chodidlech. Prostě zážitek. Přidejte ještě zvuky ptáků a je to dokonalé.

VZPOMÍNKA NA OBLÍBENÝ STROM

Moje první vzpomínka na oblíbený strom je z doby, kdy jsem chodila do školky. Byl to obrovský ořešák. V létě jsme si pod stromem hráli ve stínu a na podzim jsme rádi hledali vlašské ořechy. Pokud jsme nějaký našli, rozlouskli jsme ho kamenem a ihned snědli. Od té doby miluji čerstvé vlašské ořechy. Jejich plná chuť se nedá zaměnit za chuť běžných vlašských ořechů, které známe. Jednou jsem dokonce objevila i jedlý kaštan – to bylo něco!

Znám i spoustu jiných stromů, které se v Čechách již nepěstují, ale lze je spatřit v ovocném sadu České botanické zahrady, jako například kdouloň (kompot či marmeláda z jeho plodů jsou jedinečné), dřín, morušovník černý a bílý (jejich plody lze zakoupit pouze ve zdravé výživě), mišpuli, fíkovník smokvoň a další.

ROZMANITOST LESA

Zpět k Lesní mysli. Všechny smysly člověka v lese ožívají a prožívají slast a naplnění. Les je pokaždé jiný, v každém ročním období a za každého počasí. Dokonce i rostliny, které vidím na lesní mýtince jeden rok, jsou za rok jiné. Vše podléhá přírodním a vesmírným zákonům, a proto nám pomáhá naladit se na sebe samé, na svou podstatu bez přikrášlení a bez iluzí, které pocházejí z měst.

Stromy, které jsem často vídala na cestě do školy či k babičce, byly jako důvěrní známí. V duchu jsem je vždy pozdravila a hovořila s nimi.

VZTAH MEZI ČLOVĚKEM A STROMEM

O spojení mezi člověkem a stromem jsem se nedávno dočetla v knize Bengálská noc od Mircey Eliadeho, kde se mladá dívka dokonce zamiluje do „svého“ stromu. O posvátných stromech se můžeme také dočíst ve starodávných příbězích. V Řecku je olivovník vnímán jako posvátný strom. Po zničení Akropole Peršany se posvátný strom Athény zázračně obnovil, což dodalo starým Řekům sílu a odvahu k odporu proti dalším cizím nájezdům, a nakonec i k vítězství.

Na španělském ostrově La Palma roste speciální druh borovice, Borovice kanárská (Pinus canariensis). Místní obyvatelé jsou na tento strom velmi hrdí, protože i po intenzivním požáru se dokáže obnovit.

Na ostrově Madeira existuje vavřínový les, známý jako Laurisilva, který je zvláštní svou vysokou vlhkostí a častými mlhami, které vytvářejí kouzelnou atmosféru. Je to takový čarovný les.

Moudrý a mystický les je také dobře znázorněn ve filmech jako Pán prstenů, Avatar, Zloba a Kouzelný les, a dokonce i v českých pohádkách jako Tři bratři, Tři oříšky pro Popelku, Princezna zakletá v čase atd.

Tolik ale z minulosti. Nyní o přítomnosti.

PŘÍTOMNOST V LESE

Z knihy Lesní mysl jsem si odnesla to, že stačí 15 minut pravidelně strávených v lese, abyste pocítili léčivé účinky lesa a podpořili své duševní zdraví. Například při chůzi po klidné lesní stezce nebo při rychlé relaxaci v přírodním prostředí člověk může pocítit:

• výrazné snížení hladiny stresu
• zlepšení nálady a zvýšení pocitu pohody
• větší schopnost se soustředit na úkoly a vyšší kreativitu
• obnovení energetické rezervy
• příjemnou svěžest a zvýšenou vitalitu
• lepší kvalitu spánku, protože se sníží hladina kortizolu v krvi
• větší propojení s přírodou, což může přispět k celkovému zlepšení duševního zdraví.

Tohle mě velice zaujalo. Jednou za čas sice chodíme do lesa, ale strávíme tam delší dobu, ovšem přínosnější jsou častější a pravidelné návštěvy. Myšlenka, že i 15 minut může být lidskému organismu velice prospěšných, mě nadchla natolik, že tento týden jsme tam byli celkem čtyřikrát, a to vždy minimálně 30 minut.

PŘED PŘEČTENÍM KNIHY

Před přečtením knihy jsem do lesa chodila, protože mi tam bylo dobře a načerpala jsem síly. Byla to ale spíše pasivnější neuvědomělejší interakce, kde já pouze přijímám dary lesa a občas i lesu pomůžu tím, že s rodinou uklízíme nalezené plasty. O Vánocích tam pravidelně také chodíme, abychom obdarovali lesní zvířata a přinesli jim nějaké ovoce, zeleninu a oříšky na zimu. Tvoříme při tom mandaly nebo vánoční hvězdy. Za týden se pak jdeme podívat, zda zvířata naši hostinu našla. Les máme na pět minut pěší chůze od domova.

PO PŘEČTENÍ KNIHY

Nyní je to ale jiné. Po přečtení knihy jsem si vzpomněla na své dětství a na svůj vztah ke stromům. Jdu do lesa namotivovaná obnovit svůj niterný vztah k přírodě. Beru s sebou karty Lesní mysl a vědomě praktikuji 2-3 cvičení z balíčku. Je to jako kdybych vědomě viděla, vnímala, cítila a slyšela les na mnohem hlubší úrovni. Je to ideální místo na procvičení techniky mindfulness (česky „všímavost“). Je to skvělé místo k rozjímání, vedení hlubších rozhovorů a k sebepoznání.

NEVŠEDNÍ ZÁŽITKY

Tento týden se mi dokonce podařilo vnímat západ slunce skrz koruny obrovského, asi stoletého lipového stromu. Byl to úžasný zážitek. Malovala jsem krajinu svýma rukama a vnímala obličeje stromu. Myslím si, že trávit každý den v lese v rámci lesní školky nebo školy může být fantastický zážitek. Musí být také skvělé nabízet teambuilding v lese, koučink či cvičení na posílení našeho well-beingu. Dokážu si představit, jaké je to skvělé procvičovat svou lesní mysl s partou stejně smýšlejících lidí a sdílet své zážitky.

🌿🌿🌿

Věděli jste také, že se v ČR vyskytují masožravé rostliny? Neuvěřitelné, ale ano! Dokonce jich je asi 6-7 druhů!!! Já jsem jednou takovou masožravou rostlinu objevila „čirou náhodou“ při pozorování mechu.
Byla jsem s kamarádkou v lese a dělala cvičení „mechová jiskra“ dle Lesní mysli.

🌿🌿🌿